V předpovědi počasí často slýcháme informaci o tzv. „pocitové teplotě“. Důraz na ni je kladen zejména v případě, kdy má být pocitová teplota výrazně nižší, než teplota vzduchu, která má být dle předpovědi počasí v následujícím období naměřena. Měření teploty vzduchu je metrologicky navázáno, ošetřeno. Ale jak je vlastně definována pocitová teplota a jak se zjišťuje? Osobně jsem se domnívala, že pocitová teplota je teplota, která vyjadřuje, jak se člověk cítí. Říkala jsem si, že to je hodnota, která musí být velmi individuální a těžko s ní pracovat. (Jako velmi zimomřivý člověk cítím chlad téměř kdykoliv a kdekoliv, dokonce i na dovolené v Egyptě.)

V angličtině se pocitová teplota řekne „feels like“. Není to ale tak, jak by se člověk po překladu výrazu do českého jazyka domníval. Tento ukazatel vychází z toho, že tepelnou pohodu nebo nepohodu člověka neovlivňuje jen teplota vzduchu, ale také proudění vzduchu (vítr), vlhkost vzduchu a také záření (krátkodobé i dlouhodobé – tj. tepelné). Pokud vane vítr, musí člověk zahřívat své tělo intenzivněji než při bezvětří. Vlhkost vzduchu má zase vliv na průběh pocení, kterým se organismus ochlazuje. Při velké vlhkosti tento děj probíhá obtížněji.

Matematici vyvinuli pro výpočet pocitové teploty několik vzorečků. Pracoviště ČHMÚ počítá pocitovou teplotu pomocí vzorečku, který bere v úvahu teplotu vzduchu, vlhkost vzduchu a rychlost větru. Výzkumy na toto téma ale stále probíhají, aby nám odborníci správně vypočítali, jak se máme následující dny cítit.

Obávám se ale, že „veličinu“, která zahrnuje teplotní nastavení konkrétního člověka, definovat a vypočítat prostě nelze. Každý člověk je jiný a dokonce i já, zimořivec, se občas bez ohledu na teplotu, vítr a vlhkost pěkně zpotím, pokud si dám za mrazivého počasí na vánočním trhu poctivého svařáka pro zahřátí. S tím bohužel modely nepočítaly.

Eva Klokočníková